VÁPENNÝ VÝKVĚT

Jejich výskyt je vždy úzce spojen s vlhkostí. Vlhkost obsažená v jednotlivých betonových dílcích transportuje na povrch výrobku či konstrukce hydroxid vápenatý Ca(OH)2 vznikající hydratací oxidu
vápenatého CaO obsaženého v cementu.

Po odpaření této transportní vlhkosti z povrchu betonového výrobku a kontaktu hydroxidu vápenatého s oxidem uhličitým CO2 z ovzduší se vytváří povlaky kalcitu CaCO3 zpravidla bílého zabarvení. Tento původně těžce rozpustný kalcit vystavený povětrnostním vlivům po čase následně přechází v rozpustnou formu – hydrogenuhličitan vápenatý Ca(HCO3)2,
který postupně samovolně vymizí. K tomuto dochází během výše uvedeného období několika měsíců až let.

Zjednodušeně řečeno to trvá tak dlouho, dokud se všechen nevázaný hydroxid vápenatý nevyplaví z betonového výrobku ven.
Tvorba vápenných výkvětů je průvodním a přirozeným jevem zrání betonu, kterému nelze zcela zabránit. Jejich samovolné vymizení účinkem povětrnostních vlivů je dlouhodobější proces v řádech měsíců až let, podle daných podmínek. Každá stavební konstrukce je vystavena specifickým
podmínkám, proto se nedá nikdy paušálně stanovit doba, po kterou se vápenné výkvěty budou vyplavovat na povrch konstrukce a následně působením povětrnostních vlivů ustupovat (zpravidla ne déle než 3 roky). Zároveň je nutno poznamenat, že vápenné výkvěty nemají vedle dočasného nepříjemného estetického efektu žádný negativní vliv na užitné vlastnosti betonového výrobku.
Z hlediska platných a závazných technických norem není vápenný výkvět považován za vadu výrobku/dílce/.
ČSN EN 12839:12 – Betonové prefabrikáty – Prvky pro ploty
ČSN EN 13369:2013 – Společná ustanovení pro betonové prefabrikáty

© Betonové ploty Petr Harašta 2010 - 2019